čtvrtek 25. prosince 2014

A jedna vánoční...

Letos naposledy....příští rok Vánoce v baráčku....



Krbová vložka

Krbová vložka je na místě...táhli se s ní tři chlapi a přesto měli co dělat. Už si představuji, jak v ní plápolá oheň, já sedím na gauči a užívám si výhled z obyváku na Orlické hory.

Naše rohová krasavice.



Kachličky do koupelny...už je jen položit.


V popředí mozaika na vanu a vzadu dlažba do většiny baráku...do ložnice a 2 děcáků přijde PVC v podobné barvě. Je to tedy trochu zaprášené...


Sádrokartonové poličky za vanou a hydroizolace (to tmavé) na budoucím místě vany.



V pondělí 29.12. se začne obezdívat krb a po vánocích se budou pokládat dlaždičky (koupelna + podlahy).

Sádrokartony

A k velké spokojenosti mé mámy nám konečně začali dělat i stropy.

Nejdříve rastry na sádrokartony.


Poté následovalo natažení rozvodů od krbové vložky do jednotlivých místností.



Na půdě a v rastru pod sádrokartonem izolace Domo ze skelného vlákna.
Ještě před aplikací...





Venkovní podbití....hotovo.


V garáži již položena dlažba...zbývá zaspárovat a dokončit boční lišty.


V garáži hotový vlez na půdu.



Zateplení fasády

Během vysychání anhydritové podlahy se přešlo na venkovní práce - zateplování fasády šedým polystyrenem. Omlouvám se mému zaměstnavateli - přestože pracuji u jednoho z největších výrobců kamenné stavební izolace v Evropě, náš baráček bude mít polystyrenový kabátek.
A co to vlastně ten šedý polystyren (EPS) je?
Jedná se o šedou variantu klasického bílého polystyrenu, ale díky grafitové příměsi získává šedou barvu a až o 20 % lepší tepelně izolační vlastnosti. A to mi na té naši větrné hůrce uprostřed polí budeme potřebovat.
Při jeho aplikaci je ale nutné dát pozor na větší tepelnou roztažnost. Stínění proti slunci je podmínkou.


Poloviční kabátek a noční přepadovka.


Z dálky náš domeček vypadá jako takový ponurý šedivý baráček z hororu...

Stále ještě bez garážových vrat...

Detaily kolem oken.


Zateplení soklu domu a značka "Isover":-)


Detailní kontrola...garáž zateplená není a má již hotovou omítku.


 Hotová omítka i na baráčku...z dálky to již nevypadá jako domeček z hororu, ale jako šedivá matlanice.

Vybíráme barvu fasády....barvy budou dvě - jedna na baráku a druhá na garáži.
Na baráku to vyhrála ta horní oranžová na první fotce. Na garáži bude jedna z těch světlejších.


A konečně dorazili i garážový vrata.

Anhydritová podlaha


Po delší odmlce jsem se rozhodla opět se s vámi podělit o tu naši "radost".
Listopad i začátek prosince byl pracovně náročný a na aktualizování blogu nebyl čas:-(
Takže, co se na stavbě zase stihlo? 
V listopadu se podlahové topení zalilo anhydritem. Vynechalo se místo pod krbovou vložkou a v koupelně. Na těchto místech se použil klasický beton. 
Pod krbem kvůli velké zátěži, kterou by anhydrit nemusel vydržet a v koupelně kvůli sprchovému koutu, kde bylo potřeba vyspádovat podlahu. Anhydritem nelze provádět spády, resp. garantované spády. 

Něco málo z teorie pro našeho souseda:-):
Aplikace se provádí v teplotách + 5°C do  + 30°C a v uzavřeném objektu.
Po ukončení pokládky se musí objekt uzavřít, aby nedošlo k rychlému vyschnutí potěru. Anhydritové potěry na sebe vážou v prvních dnech velké množství vody, zatížení podlahy může vést k výskytu prasklin a to třeba až poté, co je podlaha přikryta nášlapnou vrstvou. 
Podlaha byla zatížena lehčími pracemi po 5-7 dnech a po cca 14 dnech běžnými stavebními pracemi.

Oproti betonu má anhydrit výhodu v tom, že je možné ho rychleji vysušit. Nejdříve po 48 hodinách od uložení potěru je možné ho začít vysoušet a to budˇsamovolně, anebo s nasazením "techniky". Aby bylo vysoušení efektivní, je třeba si uvědomit, na jakém principu to celé pracuje...
Efektivita bude závislá na zvolené strategii s ohledem na okolní teplotu.

Kondenzaci asi všichni známe z oken, hlavně v kuchyni; vzniká tím, že teplý vzduch nasycený vlhkostí se ochladí při kontaktu např. s oknem, ochlazený vzduch pojme nižší procento vlhkosti než teplý vzduch a tak dojde k uvolnění této vlhkosti.
Pro vysoušení je vhodné tohoto procesu využít v náš prospěch. Vyjma období, kdy jsou venku vysoké teploty a vlhkost vzduchu je relativně nízká.
Při teplotách 10 °C a níže je vhodné stavbu vytápět, aby se studený vzduch nasycený vlhkostí ohrál a pojal tak více vlhkosti. Stavbu je nutné nárazově (5-10x za den) větrat, aby teplý vzduch nasycený vlhkostí mohl ven a studený dovnitř. 
Při teplotách nad 12 °C je efektivnější použít odvlhčovače. Odvlhčovače pracují na principu kondenzace, takže vzduch jimi procházející se ochlazuje a uvolňuje se z něj nadbytečná vlhkost.
Nad 30 °C je lepší nechat schnout jen za pomoci větrání, protože rosný bod je kvůli nízkému objemu vlhkosti mimo efektivní rozsah vysoušečů. Větrání je vhodné nepřetržitě, jen v nočních a ranních hodinách je nutné stavbu uzavřít, aby vlhkost vznikající při ochlazování venkovního vzduchu nešla zase zpět do stavby.

Konečně jsem také pochopila, proč fy, která nám baráček staví dělala stropy až po úplném vyschnutí anhydridu:-) Jelikož venkovní teploty byli kolem 10 °C, vysoušel se anhydrit pomocí elektrického podlahového vytápění. Větrání (natož 5-10 x denně) nebylo možné zajistit, což ale nevadilo...páč vlhkost jednoduše odcházela přes otevřený strop a střechu. No, naše mátinka z toho byla značně nervózní a stále se ptala, kdy už nám konečně udělají stropy....


Místo, kde bude stát krbová vložka.


Obyvák

A tudyma odcházela vlhkost z anhydritové podlahy.